Objevte veterinární diety - kdy a proč je nasadit?

Seznamte se: Veterinární diety

I když svému čtyřnohému parťákovi věnujeme maximální péči a vybíráme pro něj to nejlepší krmení, mohou přijít chvíle, kdy to jednoduše nestačí. Zdravotní potíže si někdy vyžádají speciální přístup, a právě tehdy přichází na řadu veterinární dieta.

Veterinární diety jsou cíleně sestavená krmiva, která mají konkrétní léčebný nebo podpůrný účel. Nejde o „lepší granule“ v obecném smyslu, ale o výživu navrženou tak, aby pomáhala zvládat určitý zdravotní problém, snižovala zátěž na postižený orgán nebo minimalizovala riziko zhoršení stavu. V praxi často představují důležitou součást terapie – někdy stejně významnou jako léky – a u řady chronických onemocnění dokážou výrazně zlepšit kvalitu života i dlouhodobou prognózu.

Je dobré mít na paměti, že veterinární dieta není univerzální řešení „pro každého“. Vždy vychází z diagnózy a z konkrétního cíle: jinde potřebujete šetřit ledviny, jinde zklidnit trávicí trakt, podpořit kůži, rozpouštět močové kameny nebo snížit nadváhu. Proto také platí, že výběr diety má dávat smysl v kontextu vyšetření, laboratorních výsledků a celkového zdravotního stavu. Tím se veterinární diety liší od běžných „funkčních“ krmiv z obchodů, která mohou být kvalitní, ale typicky nemají tak přesně definovaný dietetický profil pro konkrétní onemocnění.

Velmi častou skupinou jsou diety pro trávicí potíže. U psů i koček se setkávám s průjmy, zvracením, citlivým zažíváním nebo chronickými záněty střev, kde správná dieta dokáže udělat zásadní rozdíl. Bývá lépe stravitelná, má upravený obsah tuku, vhodně zvolené zdroje bílkovin a často i přídavek vlákniny a prebiotik. V praxi to znamená méně zátěže pro střeva, lepší formování stolice a rychlejší návrat k běžné kondici. Pro chovatele je to navíc praktický nástroj: místo neustálého „zkoušení, co sedne“, se držíte jasně nastaveného režimu.

Další velmi důležitou kategorií jsou diety při onemocnění ledvin. Chronické selhávání ledvin je zejména u koček časté a výživa zde není doplněk – je to základní pilíř péče. Renální diety mají upravený obsah fosforu, pečlivě zvolenou kvalitu bílkovin a celkové složení tak, aby ledviny nebyly zbytečně přetěžované. Správně zvolená dieta může zpomalit progresi onemocnění, zlepšit chuť k jídlu a omezit nevolnost. U chovatelů bývá největší výzvou přechod na dietu, ale když se to provede citlivě a systematicky, často vidíte velmi příjemný efekt během několika týdnů.

Výrazně zastoupené jsou také urologické diety, zejména u koček se sklonem k tvorbě krystalů či močových kamenů nebo se syndromem dolních močových cest. Zde hraje roli nejen složení minerálů, ale i schopnost diety ovlivnit pH moči a podpořit vyšší příjem tekutin. Cílem může být buď prevence opakování problému, nebo – u vybraných typů kamenů – i jejich postupné rozpouštění. Chovatelsky je důležité vědět, že „trocha něčeho navíc“ mimo dietu může celý efekt znehodnotit: u urologických diet je konzistence režimu často klíčová.

Neméně častým tématem jsou alergie a kožní potíže. Když zvíře trápí svědění, opakované záněty uší, zarudlá kůže nebo chronické trávicí obtíže, může být na vině potravní hypersenzitivita. V těchto případech mají své pevné místo eliminační diety – buď s novým zdrojem bílkoviny, nebo s hydrolyzovanou bílkovinou, která je „rozštěpená“ na tak malé části, aby ji imunitní systém typicky nespouštěl jako alergen. Pro chovatele je zásadní pravidlo: eliminační dieta musí být přísná a časově dostatečně dlouhá, jinak nedá spolehlivou odpověď. Odměny, ochucené pasty, zbytky od stolu – to všechno může výsledek znehodnotit.

Velké procento pacientů dnes tvoří zvířata s nadváhou. Redukční veterinární diety nejsou o tom, že „dáte méně krmení a hotovo“. Jsou sestavené tak, aby při nižším energetickém příjmu zvíře netrpělo hladem, mělo dostatek bílkovin pro udržení svalové hmoty a současně přijímalo potřebné vitaminy a minerály. V praxi je cílem hubnout bezpečně a udržitelně, bez jojo efektu a bez toho, aby zvíře bylo nevrlé, unavené nebo si začalo hledat potravu jinde. A pro chovatele je to často i dobrá motivace: když máte jasný plán, kontrolní vážení a viditelné výsledky, drží se režim mnohem lépe.

Samostatnou kapitolu tvoří diety pro ortopedické potíže a kloubní aparát, případně pro starší zvířata. Zde mohou hrát roli složky podporující chrupavku, přiměřená energetická hodnota (aby se nezvyšovala hmotnost a tím zátěž kloubů) a často i důraz na kvalitu tuků. U některých pacientů se tak dá zlepšit pohyblivost, ochota k aktivitě a celková vitalita. U chovatelských plemen se sklonem k potížím pohybového aparátu navíc dává smysl řešit výživu preventivně, protože prevence bývá levnější a jednodušší než pozdější řešení komplikací.

Možná nejdůležitější praktická rada zní: veterinární dieta funguje tehdy, když se podává správně, důsledně a s rozumným přechodem. Náhlé změny krmiva mohou zbytečně vyvolat zažívací potíže, proto je obvykle vhodné přecházet postupně. Stejně tak platí, že „kombinování“ více diet nebo časté střídání bez jasného důvodu může výsledky zhoršit. A pokud má zvíře více diagnóz najednou, je potřeba dietu vybírat prioritně podle nejzávažnějšího problému a často i v návaznosti na další terapii.

Jako chovatelé máte obrovskou výhodu v tom, že své zvíře znáte do detailu a dokážete včas zachytit jemné změny – chuť k jídlu, pití, aktivitu, stolici, kvalitu srsti. Veterinární dieta je nástroj, který Vám umožní tyto změny aktivně ovlivnit a dát zvířeti oporu, kterou pouhým „běžným“ krmivem často nezajistíte. Když se dieta zvolí správně, nastaví se realistický režim a průběžně se kontrolují výsledky, bývá efekt velmi přesvědčivý: stabilnější zdravotní stav, méně relapsů a hlavně spokojenější zvíře i chovatel.

Co je veterinární dieta?

Podle názvu je jasné, že jde o speciální krmiva vytvořená pro konkrétní zdravotní potíže. Slouží jako podpora léčby, a proto jejich výběr i dávkování určuje veterinář. Existují například diety pro problémy s ledvinami, trávením, játry, močovými cestami, srdcem, ale také pro alergiky či diabetiky. Jejich úkolem je ulevit nemocnému zvířeti a zmírnit projevy onemocnění. Když nasadíte doporučenou dietu včas, můžete svému mazlíčkovi výrazně pomoct a zkvalitnit mu život.

Veterinární diety tvoří ucelený stravovací plán pro vašeho psa či kočku. Najdete je v podobě granulí, konzerv i různých doplňků – třeba speciálních pamlsků, protože i nemocný mazlíček si zaslouží odměnu. Konzervy se hodí hlavně tehdy, když potřebujete suché krmivo trochu zatraktivnit.

S výběrem vhodné diety vám pomůže váš veterinář. I když mohou mít různé značky podobné složení, každé zvíře reaguje trochu jinak a ne vše vašemu mazlíčkovi sedne. Můžete zkusit více výrobců, ale vždy jen po domluvě s odborníkem. Berte toto krmivo jako součást léčby – nejde o něco, co si můžete sami „předepsat“. Proto je důležité vše konzultovat a řídit se doporučenými pokyny.

Typy veterinárních diet

Veterinární diety jsou určené na konkrétní onemocnění. Jde například o tyto problémy.

• Cukrovka, obezita

Obezita je u pejsků bohužel velmi rozšířený a vážný problém. Dnešní mazlíčci mají všeho dostatek, málo se hýbou, často dostávají pamlsky navíc a kilogramy rychle přibývají. Pokud už nestačí jen menší porce a více pohybu, můžete sáhnout po speciálních redukčních dietách. Ty obsahují více vlákniny pro delší pocit sytosti a zároveň méně tuků.

Nadváha často souvisí i s cukrovkou, proto existují receptury, které řeší obě potíže najednou. Diabetes vzniká kvůli nedostatku inzulinu nebo jeho špatnému využití v těle. Stejně jako u lidí se i psům podává inzulin injekčně, ale je nutné upravit i stravu pomocí vhodného krmiva.. Malá plemena mohou mít potíže sníst velké granule, existují speciální malé granule pro malé psí kamarády.

• Onemocnění srdce 

U psů se srdečními potížemi je zásadní hlídat množství sodíku v krmivu, aby organismus nezadržoval vodu a tím srdce zbytečně nezatěžoval. Vhodné jsou krmiva s kontrolovaným obsahem soli, doplněné o taurin a L-karnitin pro podporu srdečního svalu i jeho funkce, a také se zvýšeným množstvím antioxidantů. 

• Onemocnění močových cest 

Urolitiáza, tedy tvorba močových kamenů, může potrápit psy i feny. Rozlišujeme čtyři hlavní typy – struvity, kalcium oxaláty, uráty a cystiny. Liší se svým složením i tím, jak vznikají.

Příznaky se liší podle toho, kde se kámen nachází – může být v ledvinách, močovodu, močovém měchýři nebo močové trubici. Pokud si všimnete častého či bolestivého močení, bolesti břicha, krve v moči, nechutenství nebo celkové slabosti, neváhejte a vyhledejte veterináře.

Protože jednotlivé typy kamenů vznikají z různých příčin, existují i specifické veterinární diety určené právě pro konkrétní druh urolitů. 

• Onemocnění ledvin

Včasné odhalení potíží s ledvinami a rychlé nasazení léčby jsou zásadní. Ledviny jsou pro vašeho psa nezbytné – filtrují škodliviny, udržují správné pH, regulují vodu v těle i hladinu elektrolytů.

K ledvinové nedostatečnosti dochází ve chvíli, kdy je poškozeno asi 60 % tkáně. Projevuje se hlavně častým močením a zvýšeným pitím. Pokud je poškození ještě výraznější (přes 75 %), jde o selhání ledvin – ty už nedokážou odvádět toxiny a ty se hromadí v těle.

Akutní selhání je život ohrožující stav. Může se zpočátku tvářit jako zažívací potíže – pes může zvracet, mít průjem či zácpu, bývá apatický a nechce jíst. Nemoc nastupuje rychle, proto je nejdůležitější co nejdříve vyhledat veterináře, který zahájí léčbu. 

• Onemocnění jater

Játra stejně jako ledviny pomáhají očišťovat tělo od škodlivin. Podílí se na metabolismu cukrů a tuků, vytvářejí látky potřebné pro srážení krve a pomáhají při trávení v tenkém střevě. Když nefungují správně, toxiny se hromadí a organismus.

Játra mají velkou schopnost kompenzace – k základnímu provozu jim stačí i malá část zdravé tkáně. Pokud ale selhávají, objevují se poruchy metabolismu, problémy se srážením krve, hromadění tekutiny v břiše, selhávání ledvin a poruchy mozku, které mohou skončit jaterním kómatem.

První příznaky, kterých si můžete všimnout, jsou únava, ztráta chuti k jídlu, průjem, zvracení, kožní problémy, padání srsti, zvětšené břicho nebo žluté sliznice. Když se onemocnění zachytí včas a nasadí vhodná dieta i léčba, máte velkou šanci vše zvládnout. Játra se dokážou dobře regenerovat, takže pokud nejsou trvale poškozená, lze dietu po zotavení vysadit. U vážnějších stavů je ale nutné držet ji dlouhodobě.

• Zažívací problémy 

Trávicí potíže se čas od času objeví téměř u každého chlupáče. Někdy mu prostě určité krmivo nesedne. Jindy vznikne problém, když mu chceme dát větší porci, nebo když je rychlejší než naše pozornost a sní něco nevhodného. 

• Alergie, intolerance 

Stejně jako lidé mohou i chlupáči trpět alergiemi – postihují až třetinu z nich. Správnou volbou krmiva můžete projevy výrazně zmírnit. Speciální receptury neobsahují potenciální alergeny a často se používají jako eliminační diety, které pomáhají odhalit konkrétní spouštěč. Mezi běžné příznaky patří časté škrábání, záněty kůže, padání srsti, ekzémy u análních žlázek, zarudlé uši nebo zvracení. 

• Problémy se zuby 

Dentální péče je pro psy stejně důležitá jako pro lidi. Pravidelné čištění zubů psím kartáčkem a pastou by mělo být součástí péče už od štěněcího věku. Pokud váš pes přesto trpí plakem nebo zápachem z tlamy, můžete vyzkoušet speciální granule na zuby nebo dentální pamlsky, které pomáhají udržet chrup čistý a svěží. 

• Pohybové potíže 

Osteoartritida, kloubní potíže nebo bolest při pohybu se dá řešit. Pravidelné podávání speciálních krmiv může dokonce umožnit snížení dávek léků proti bolesti, pokud je jejich užívání nutné.

Nejčastější otázky ohledně veterinární diety

Předtím než nasadíte veterinární krmivo vždy je nutné správně stanovit diagnózu veterinářem. Bez konzultace s veterinářem toto speciální krmivo nepodávejte.

1. Co je to veterinární dieta

Veterinární dieta je speciální krmivo pro nemocné mazlíčky. Tato krmiva podporují léčbu různých onemocnění a splňují přísné nároky na složení. Správně zvolená dieta poskytuje vyváženou výživu a zároveň zlepšuje zdravotní stav vašeho psa či kočky.

2. Je nutná konzultace s lékařem?

I když chcete svému mazlíčkovi dát to nejlepší, rozhodnutí o podávání veterinární diety je na veterináři. Ten pečlivě vyšetří vašeho psa a doporučí nejvhodnější krmivo pro jeho konkrétní problém.

3. Po uzdravení může pes jíst normální krmivo?

Záleží na důvodu, proč byla dieta předepsána. Při akutních potížích, jako je průjem nebo zvracení je dieta většinou jen dočasná. Jakmile problémy odezní, můžete se vrátit k běžnému krmivu, vždy ale po konzultaci s veterinářem.

U chronických onemocnění je dieta dlouhodobá až trvalá. Je speciálně upravená pro daný problém, pomáhá zlepšit zdraví a prodloužit život vašeho mazlíčka.

4. Pejskovi krmivo nechutná. Co dělat?

Tato situace se může stát. I když se výrobci snaží krmivo zpříjemnit, složení diet je především funkční, takže chutnost jde stranou – jde o zdraví vašeho psa. Naštěstí mnoho diet existuje i v podobě konzerv, které jsou pro mazlíčky atraktivnější a suché krmivo lze tak jednoduše ochutit.

5. Můj mazlíček má stejný problém jako zvíře známého, tak mu pořídím stejné krmivo. 

Toto opravdu nedělejte. Každý mazlíček je jiný a příznaky nemoci se mohou lišit. Podávání veterinární diety vždy konzultujte s veterinářem – špatně zvoleným krmivem můžete svému zvířeti více ublížit než pomoci.

6. Dřív nic takového nebylo a psi také žili

Veterinární péče se neustále zlepšuje a dnes je na mnohem vyšší úrovni než dříve. Psi a kočky už nejsou jen zvířata na zahradě, jsou členy našich rodin, a proto jim můžeme dopřát péči a podporu i při nemoci.